Aktuality

Historie Domu dětí a mládeže ALFA (DDM) a jeho dvou pracovišť prošla zajímavým vývojem. Postupným sloučením tří středisek vznikl efektivní Dům dětí a mládeže. Svým rozsahem a poskytovanými službami pokrývá značnou část města Pardubice včetně okolních obcí. DDM je školským zařízením, které pracuje jako středisko volnočasových aktivit dětí  a mládeže. Zřizovatelem Domu dětí a mládeže je Statutární město Pardubice. Do právní subjektivity vstoupil DDM ALFA 1. 1. 1994 a do sítě škol a školských zařízení byl zařazen k 26. 3. 1996. Od 1. 1. 2014 se DDM ALFA rozšířil o odloučené pracoviště DELTA Od 1. 1. 2018 se DDM rozrostl o další odloučené pracoviště KD Hronovická.    

Zařízení uskutečňuje výchovně vzdělávací, případně rekreační činnosti pro děti, mládež, rodiče, pedagogické pracovníky a další dospělé zájemce v jejich volném čase pravidelnou zájmovou činností. Dále provádí činnosti příležitostné, spontánní, individuální, osvětové, informační a prázdninové. V neposlední řadě se mezi aktivity DDM řadí také olympiády, soutěže MŠMT, turnaje, příměstské a výjezdové tábory včetně různých akcí během celého školního roku včetně letních prázdnin. Stěžejním zaměřením je pravidelná činnost v zájmových útvarech. Druhým zaměřením pro účastníky kroužků, širokou veřejnost, zřizovatele včetně jeho městských obvodů tvoří nepravidelné akce. Poslední, ale neméně důležité, jsou pobytové a vícedenní výlety a soustředění. V KD Hronovická pořádáme volnočasové aktivity pro děti a mládež jak pravidelné (zájmové kroužky pro taneční soubory), tak nepravidelné (akce, soustředění, přednášky, vernisáže), dále kulturní akce pro širokou veřejnost od nejmladších účastníků až po seniory (představení a akce uměleckých a hudebních souborů a skupin). Nedílnou součástí práce v KD je spolupráce se zřizovatelem na velkých akcích, pravidelné aktivity pro seniory apod. včetně spolupráce s dalšími školami, školskými zařízeními, příspěvkovými a neziskovými organizacemi.

Historie hlavního pracoviště ALFA se začala psát 21. ledna. 1975, kdy došlo ke slavnostnímu otevření Městského domu pionýrů a mládeže, v prostorách nad dnešní restaurací Pernštejnka v Polabinách. Dům dětí v počátcích své činnosti nabídl přes 40 zájmových útvarů pro více než 500 dětí a mládeže. O své klienty se staralo 7 stálých zaměstnanců a 35 externích vedoucích. Prvním ředitelem se stal Vladimír Hovorka. V nabídce kroužků byly sportovní a pohybové útvary (sportovní gymnastika, jazzgymnastika, judo, házená, košíková, stolní tenis), branné (turistika, střelecký) a tvořivé (modelářský, dívčí klub a šachový). Součástí byly zajímavé akce a výlety v rámci celého Československa. Počet oddělení se postupně rozrostl na oddělení estetiky, techniky, tělovýchovy, společenských a přírodních věd.

V Domě dětí již od samotného počátku začaly pracovat interní zaměstnankyně, které se volnočasovým aktivitám věnovaly hned po ukončených studiích na pedagogických fakultách. Bohuslava Mejstříková, Lenka Tušlová a Daniela Javoříková práci s dětmi povýšily na poslání a stalo se tak jejich životní náplní až do odchodu do zaslouženého důchodu. Bohuslava tradičně na oddělení společenských věd, Lenka se uplatnila zase na své oblíbené tělovýchově a Daniela na oddělení estetiky.  Již v roce 1976 vedení Domu dětí převzala tehdy nově jmenovaná ředitelka Věra Trenevová. Působila úspěšně v časech dobrých i zlých plných 30 let. Zvlášť, když bylo třeba v nových poměrech po roce 1989, obhájit i na celostátní úrovni potřebu zájmové a mimoškolní činnosti. Za úsilí vynaložené v této zásadní věci vděčíme především tehdejšímu náměstkovi primátora a bývalému řediteli Domu děti a mládeže DELTA Vladimíru Bláhovi a také ředitelce Domu děti a mládeže Štolbova Haně Štěpánkové.

Prvním vedoucím oddělení techniky se stal Josef Lounek, následně Miroslav Novotný a později na řadu let Miloš Novotný. Důležitou součástí činnosti DPMP byly letní tábory.  V 70. letech byla pro pobyty pardubických dětí získána a později hojně využívána základna v Nízkých Tatrách v Moštěnici-Kyslé. Až do roku 1999 se ve stanovém táboře vystřídaly stovky dětí a mládeže. Jezdilo se také na Seč, do Trhové Kamenice a na další zajímavá místa. V 80 letech se počty zájmových útvarů dále rozšiřovaly. Výtvarné, umělecké, jazykové, sportovní, letecké, raketové a radio modelářské, hudební a pěvecké, rybářské, folklorní, fotografické, filatelisté a další. Vhodně tyto zájmové doplňovaly velký zájem o smysluplné využití volného času. Rozkvětu se dočkaly soutěže dívčích klubů, modelářů a radiově orientačního běhu na okresní, krajské a republikové úrovni. Průběžně v „domečku“ působili další kolegové a kolegyně, bez kterých by dům dětí nikdy nebyl tím, čím dnes je. Někteří v zařízení pracovali řadu let, další kratší dobu, jako za záskoky za mateřské dovolené apod. Krátkodobě zde působily Jiřina Vosmeková, Milena Čeganová, Jitka Pípová, Dagmar Krátká, Luděk Králíček a Marie Jánska, která se na čas ujala funkce ředitelky, stejně jako Bohuslava Mejstříková. Stálou vedoucí oddělení estetiky se stala Alena Kuklová. Současně vzniká folklorní soubor Radost a jeho uměleckou vedoucí je Jitka Vítková. Se souborem spolupracovalo mnoho tanečníků a muzikantů, např.: Iva Dostálová, Petra Martinková, Alexandra Neradová, Jarmila Mokrenová, Lenka Jírková a za dlouhou dobu trvání mnoho dalších. Oddělení přírodovědy vedl Milan Růžička. První vedoucí hospodářského oddělení byla Jiřina Jiráková, kterou vystřídala Monika Balcarová.   Dům dětí by nemohl nikdy fungovat bez zapojení externích spolupracovníků a rodinných příslušníků. Ti působili jako vedoucí kroužků, spolupořadatelé akcí, výletů a táborů. Připomeňme si alespoň některé z nich: Josef Hudec, Luboš Jelínek, Karel Koudelka, Jitka Vítková, Oldřich Heřman, Vladimír Pípa, Julie Šulcová, bratři Školníkové, Vladimír Bláha, Luboš Tušl, Viktor Mejstřík, Valentin Trenev, Luboš Javořík, Zdenek Kolesa, Radovan Šulc, Petr Procházka, Bohuslav Trylč, Jaroslava Jansová, Jana Taucová, Michaela Albrechtová, Ladislava Sommerová a řada dalších pracovala a někteří ještě pracují do dnešní doby! Počty účastníků se pohybovaly na přibližně stejných počtech, cca 40–45 kroužků, pro 500–600 dětí a mládeže.

Po roce 1989 se Městský dům pionýrů a mládeže v nové době naštěstí udržel, stal se z něho Dům dětí a mládeže. Zůstala zachována skladba zájmových útvarů, rozšířením o nové trendy, převážně v oblasti rozvoje počítačů. V 90. letech řady posílili další zaměstnanci. Vedoucí ekonomického úseku se stala Marie Málková a její spolupracovnicí Zdeňka Kadlečková. Na oddělení techniky přichází nový vedoucí Miloš Adamů. O údržbu zařízení se nově postaral Zdeněk Kolesa. Dům dětí a mládeže získal právní subjektivitu, se zřizovatelem městem Pardubice. Od poloviny 90. let začal také postupný růst počtu účastníků nejen v kroužcích, ale i na akcích. Od 1. ledna 1995 se DDM ALFA přestěhoval do současných prostor v bývalé Mateřské škole v ulici Družby. Větší prostory a zahrada ALFĚ svědčily. Došlo k dalšímu rozvoji nejen pohybových a sportovních aktivit, ale také estetických, společenských a technických.

Do nového tisíciletí vstoupil „baráček“ se stabilním kádrem zaměstnanců, výborná byla spolupráce zkušených kolegyň s novými zaměstnanci, jak pedagogy, tak nepedagogy. Řady posílila Kateřina Kadlečková na estetice a posléze přírodovědě, Tomáš Mazuch na přírodovědě, Marcela Mrázová na estetice, Lenka Kupková na tělovýchově, účetní Romana Theodorová a další kolegové a kolegyně. V roce 2006 došlo k dalším personálním změnám, kdy do zaslouženého důchodu odešla ředitelka Věra Trenevová, spolu s vedoucí ekonomického oddělení Marií Málkovou. Novým ředitelem se stal Miloš Adamů, vedoucí ekonomického oddělení Zdeňka Kadlečková. ALFA prošla dalším vývojem, směrem k větší publicitě svých aktivit, jak pravidelných, tak nepravidelných, s větší angažovaností spolupráce se zřizovatelem a městskými obvody. V druhé polovině prvního desetiletí do DDM přicházeli další pedagogové. Pavla Pleskotová, Tomáš Bíško, Eva Javoříková, Radka Zajíčková, Tomáš Vodrážka, Hana Lieberzeitová, Petr Vaško, Michal Čumpl, později Ondřej Jiránek a Alexandra Neradová, kteří se všichni pustili s vervou do nové práce. Vznikají také nové významné taneční a sportovní soubory, HPM Dance studio pod vedením Hany Svobodové, Petry Vargové a Markéty Pejchové. Fit klub ALFA úspěšně vedou Iva a Edita Chalupníčkovy.

V roce 2011 odešly do penze Bohuslava Mejstříková, Lenka Tušlová a Daniela Javoříková. Spolu s Věrou Trenevovou a Marií Málkovou tvořily jádro ALFY, kterou vybudovaly a přetvořily v unikátní a jedinečné volnočasové středisko. Podařilo se využít jejich dlouholetých zkušeností a provázat je s novou, nastupující generací. Zachování tradice s využitím nových nápadů a myšlenek práce je základním bodem úspěchu celého „domečku“. Nově příchozí vedoucí ekonomického úseku se stala Iveta Skládalová, mzdovou účetní na DELTĚ je Radka Knollová, účetní Romana Theodorová a administrativní pracovnicí Lada Hájková. Údržbu má na starost spolehlivý Viktor Martínek. Propagaci a práci se sociálními sítěmi zajišťuje Anna Adamů. Zástupcem ředitele a vedoucí hlavního pracoviště je Pavla Pleskotová. Poslední roky je činnost DDM ALFA zajištěna stabilním kádrem interních zaměstnanců včetně částí externích spolupracovníků. Je to základem precizní a náročné práce s účastníky zájmového vzdělávání a perfektní spolupráce se zákonnými zástupci.  Kompletním zateplením budov hlavního pracoviště, spolu s rekonstrukcemi odborných učeben a úpravou venkovních prostor se vytvořilo vhodné prostředí pro práci se zájemci o kvalitní zájmové vzdělávání. Počty účastníků v pravidelné činnosti se postupně zvyšovaly. V letošním roce dosáhly rekordního počtu a to 3 600 přihlášených, z toho 1 900 unikátních klientů. U akcí se čísla dostala na počet 19 000 účastníků, dalších 9 000 žáků a mládeže se zúčastnilo soutěží v rámci MŠMT, které DDM pořádá a 600 dětí se přihlásilo na příměstské a výjezdové tábory. O klienty se stará 21 stálých zaměstnanců a 152 externích vedoucích. Takto vysoký počet zájemců o kroužky, akce a činnosti DDM vzniká především díky vynikající moderní propagační práci a aktivitě na sociálních sítích.

Odloučené pracoviště DELTA je školským zařízením, které vzniklo v roce 1988. Bylo postaveno jako Stanice mladých techniků a přírodovědců. Tomu také odpovídají prostory uvnitř střediska. Jako jeden z mála DDM v České republice byl postavený přímo pro účely volnočasových aktivit s tímto zaměřením. Jedním z prvních ředitelů byl Bohumil Machatý a Vladimír Bláha, který jako významná osobnost působil následně i jako náměstek primátora a později pracoval na postu ředitele Pardubického inspektorátu České školní inspekce. Na DELTĚ se postupně vytvořilo 6 oddělení – 4 přírodovědné a 2 technické. Na přírodovědě pracovala mezi jinými Marie Málková, Marcela Drašnarová, Jan Lohnický a Věra Vaněčková, která se zasloužila o výstavbu Hvězdárny barona Artura Krause a získání táborové základny v Moštěnici – Kyslá na Slovensku. Technická oddělení zaštiťoval např. Josef Vodrážka a Petr Šebek. První astronomické kroužky se formovaly pod vedením manželů Maturových. Na ekonomickém oddělení pracovala Hana Loužilová, Romana Theodorová a Romana Lebdušková. Dalším z důležitých zaměstnanců DELTY byl Jiří Oliva, který zde působil jako domovník, údržbář a vedoucí kroužků více než 20 let. Po roce 2000 na DELTU začali přicházet další pracovníci, kteří pokračovali v rozvoji DDM. Dalším ředitelem byl Josef Vodrážka, Martin Kříž, Miloslav Valenta, kterého později vystřídal Jan Luptovský. Po panu řediteli nastoupila ředitelka Klára Jelínková. Ekonomické oddělení si vzala na starost Vladimíra Kopová, pedagogy posílila Soňa Petridesová, Kateřina Majorová, Zuzana Janečková a Jan Eichler. Hvězdárna barona Artura Krause byla připravena na provoz začátkem 90. let. Na Pardubicku se jednalo o ojedinělý projekt, který vznikl také díky píli nadšenců, jako byl Bohumil Ruprecht a jeho Astronomický klub. Štafetu převzal Petr Komárek. Významnými popularizátory se na „domečku“ stal dlouholetý interní zaměstnanec Václav Knoll, na jehož počest byla pojmenována i vesmírná planetka. Dalším neopomenutelným spolupracovníkem byl vynikající astronom a astrofotograf Petr Horálek. Štafetu od nich převzal Petr Komárek, interní zaměstnanec op DELTA. Bez jeho obětavosti a nadšení by dnes Hvězdárna nemohla pokračovat ve své práci.

DELTA se v dalších letech začala zaměřovat na rozvoj širokého spektra zájmových útvarů, jako jsou výtvarné, taneční a pohybové, keramické apod. Počty přihlášených účastníků se postupně zvyšovaly, až na počty 1 500 přihlášených. Jejími řediteli byli Josef Vodrážka, poté Martin Kříž a následně Miloslav Valenta. Po roce 2000 na DELTU začali přicházet další pracovníci, kteří pokračovali v jejím rozvoji. Ředitelem se stal Jan Ľuptovský, po něm do funkce nastoupila ředitelka Klára Jelinková. Ekonomické oddělení si vzala na starost Vladimíra Kopová, o údržbu se staral Bedřich Rotrekl, pedagogy posílila Soňa Petridesová, Kateřina Majorová, Zuzana Janečková, Zdenka Jírková, Martin Jírek, Martin Šantrůček a Jan Eichler. V roce 2010 se zřizovatelem DELTY stalo statutární město Pardubice. V roce 2014, po odchodu ředitele Jana Pilného došlo ke sloučení DDM DELTA s DDM ALFA, která se stala nástupnickou organizací. Nastalo náročné a postupné sjednocení obou pracovišť a ustanovení DELTY jako osobitého odloučeného pracoviště. Pomohli tomu další příchozí zaměstnanci Irena Ducháčová, Tomáš Šimon, Pavel Daněk, Viktor Martínek a přechod Radky Knollové na pozici mzdové účetní.

V roce 2023 a 2024 došlo k získání prostoru za budovou k vytvoření Komunitní zahrady pro spolupráci se širokou veřejností, pořádání akcí a činnost kroužků a přistoupilo se také k náročnému dlouholetému projektu rekonstrukce Hvězdárny barona Artura Krause. Vedoucí odloučeného pracoviště je od roku 2014 Soňa Petridesová.

Kulturní dům KD Hronovická, jako třetí odloučené pracoviště, byl původně Dům a tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty – DTJ. Byl postavený v letech 1924–1926 podle plánů pražského architekta Richarda Goldrreicha. Po roce 1950 byl upraven pro potřeby závodního klubu Tesla Pardubice a název změněn na KD Tesla. Po roce 1999 byl KD nákladně zrestaurován a stal se druhou scénou VČD, které zde 18. 9. 1999 uvedlo premiéru hry "Sešity chrámové pěvkyně". Bohužel město Pardubice s Východočeským divadlem nebylo schopno tuto druhou scénu udržet. Po roce 2000 bylo zařízení připojeno ke Kulturnímu centru Pardubice. Vzhledem k tomu, že Kulturní centrum bylo v roce 2017 zrušeno, připadl Kulturní dům k DDM ALFA, jako jeho další pracoviště.

Odloučené pracoviště KD Hronovická DDM ALFA získal od svého zřizovatele 1. 1. 2018, školským zařízením se stal od 1. 2. 2018. Primárně je KD určen pro kulturní aktivity, které DDM převzal v plném rozsahu od již zrušeného Kulturního centra Pardubice. Úkolem bylo pokračovat v zaměření KD a usilovat o rozšíření nabídky pro všechny věkové skupiny. Převzetí odloučeného pracoviště přineslo řadu nečekaných problémů. Prvně to byl značně zanedbaný stav pracoviště, špatně nastavené smluvní podmínky pronájmů a výpůjček, venkovní sklady pouze v provizorním režimu, neexistující revizní a bezpečnostně-požární řešení KD. Postupně a také za finanční podpory zřizovatele, se daří odstraňovat nastalé problémy. Potrvá ale ještě určitou dobu, než se podaří odloučené pracoviště opravit a vybavit dle našeho zavedeného standardu. Přesto již nyní jsou vidět výrazné změny a pozitivní výsledky, kterých bylo za 7 let dosaženo. 

Personální obsazení procházelo postupnými změnami za účelem zlepšení a zefektivnění práce. První vedoucí pracoviště byla Štěpánka Opršálová, která přešla z původního Kulturního centra. Technikem se stal také bývalý zaměstnanec Jiří Kulhánek. Po paní Opršálové se v roce 2019 ujala vedení pracoviště Barbora Ulrychová. V současné době je vedoucí střediska a jeho manažerkou paní Martina Ondřejová, která pracovala také v bývalém Kulturním centru. KD Hronovická vyjma své hlavní, kulturní činnosti, také pravidelně spolupracuje s dalšími dvěma pracovištěmi v rámci pravidelné výuky zájmových útvarů a nepravidelných akcí. Do budoucna se aktivity ještě rozšíří také na nabídku zájmového vzdělávání pro širokou veřejnost.    

Miloš Adamů  

ředitel DDM ALFA